Cyklus šamanských cest
k planetárním silám

Zvu vás na zážitkové semináře šamanských cest k planetám. Pro cesty není potřeba zvláštního vybavení ani nadání. Absolvovat je může každý, kdo se chce naladit a kdo si přeje poznávat své nitro. Kromě poznání se mu dostane i většímu porozumění sobě samotnému, svým úkolům a smyslu svého konání.
Cesty k planetám jsou cesty vnitřní, putuje při nich právě naše duše. Ta část z nás, která nezná hranic. Jediné překážky jsou v tom, co si sami dovolíme nebo nedovolíme. Pohyby podvědomí nebo i nevědomí si příliš neuvědomujeme v každodenním světě a proto s těmito vrstvami neumíme moc pracovat. Nicméně jsou s námi a podprahově působí na naše konání. Jsou naší podstatou, je v nich naše síla a jsou tam ukryty odpovědi na naše problémy. Na seminářích k nim nastoupíme cestu, budeme se učit je vnímat a pracovat s nimi. Semináře jsou tam naplněny prožitky, které nadchnou a inspirují.
Planety představují archetypy, základní pravzory, témata, která jsou též úhelnými kameny naší duše, mysli, důvodů a způsobů chování. Na seminářích se díky šamanským rituálům a vizualizaci setkáme postupně s jednotlivými planetami, jejich duchovními bytostmi, našimi přirozenými spolupracovníky. Je to podobné snům. Poznáme a budeme objevovat to, co pro nás symbolicky znamenají, jak k nám hovoří, co přinášejí. Objevíme jejich éčivou sílu pro nás a budeme čerpat jejich energii. Budeme u nich hledat odpovědi na otázky dané jejich tématem. Ukáží, co omezuje náš přirozený rozvoj daný již v okamžiku narození a jak se uvolnit a otevřít novou cestu. Každý, kdo se je naučí vnímat, dozví se jistě i něco více o sobě a o svých schopnostech.
Pro cesty použijeme techniku bubnování. Zvuk a další neslyšitelné vibrace šamanských bubnů nás dovedou velmi lehce spojit s naším podvědomím i nevědomím a dostaneme se tak do kontaktu se zbytkem svého já, o kterém toho mnoho běžně nevíme. S ním bude propojená i naše cesta. Vpodstatě jde o řízenou meditaci, kdy se pohybujeme na hranici mezi bděním a snem. Svoji cestu ve světě nekaždodenní reality tak během meditace nemůžeme zcela ovládat a řídit. Na druhou stranu jsme natolik bdělí, že dokážeme se rozhodovat a komunikovat se svými snovými konstrukcemi, kterými jsou třeba naše silová zvířata, ale také i energie planet.
Využijeme energie skupiny, tak aby se každý z nás dostal do svého podvědomí. Na své cestě se postupně budeme setkávat s jednotlivými planetami. S každou z nich navážeme individuální vztah. S jednotlivými planetami se totiž pojí určitá životní témata, jako jsou vztahy, sebeprosazení, emoce a jejich kontrola atd. Během komunikace v meditaci nebude třeba řešit své záležitosti prostřednictvím vědomí, ale přímou vizualizací. Jednotlivá setkání povedou k hlubšímu poznání svých životních úkolů a vyladění se na to, abychom uměli zvládat životní situace. Zjistíme tak, že všechny odpovědi se nakonec nacházejí uvnitř nás.
Cyklus podpoří otevřenější a hlubší vnímání, tematicky souvisí s astrologií, nicméně astrologické znalosti nejsou nutné :). Přesto může být doplňkem nebo podporou při studiu; nabídne totiž bezprostřední zážitky toho, co mnohdy poznáváme pouze teoreticky.
Abychom se vyladili, budou ve zhruba měsíčních odstupech následovat jednotlivé meditační podvečery, každý z nich motivovaný jednou z planet.
Cesty
Cesta ke Slunci
Slunce je středem, Slunce je centrem, řídí a kontroluje veškeré dění. Je ústředním bodem celé sluneční soustavy. Je hvězdou, která ze sebe zrodila ostatní planety, představuje tedy princip tvoření, princip vládnutí. Analogicky v našich životech hraje roli našeho já, našeho ega, může však představovat i autority, s kterými se na své cestě setkáváme, od rodinných přes vychovatele a učitele. Dokonce je ukazatelem toho, jakou autoritou jsme i my sami, jakou roli hrajeme ve svém životě.
Slunce reprezentuje naši cestu, řízenou a ovládanou našim vědomím. Udává směr a cíle, jeho kvality říkají, jakým způsobem dovedeme vymyslet, představit, prodiskutovat a prosadit naše názory, plány a jak dosahujeme svých cílů. Slunce nám dodává energii, ukazuje na to, kde a jakým způsobem ji získáváme a jak ji umíme projevit pro sebe i pro své okolí. Zda energicky kráčíme či se jen krčíme v koutě.
Slunce představuje naši vnitřní sílu, naši podstatu existence. Na semináři, věnovanému šamanské cestě ke Slunci, se naučíme způsob vizualizace Slunce a jeho léčivé síly.
Síla Slunce dodává odvahu a vytváří nové. „Cesta ke Slunci“ je vhodná, když potřebujeme dodat energii a vyrovnanost, přináší osobní sílu, vitalitu, posiluje tělo i ducha a otevírá srdce. Pomocí ní se můžeme spojit se svým zdrojem tvůrčí síly a ukotvit ji, lépe uskutečňovat svá přání a zbavit se pochybností a nedůvěry. Na ni se vydáváme, když se potřebujeme soustředit na podstatu své individuality, posílit sebedůvěru a radost ze života.
Díky šamanské „cestě ke Slunci“ můžeme zjistit, zda naši vnitřní sílu někdo neblokuje – partner, rodiče, děti, vzorce chování… anebo zda naopak neodčerpáváme sílu někomu jinému, a tyto nerovnováhy se pak snažit odstranit, soustředit se jen na čistou „podstatu sluneční energie“. Zbavíme se tak pout a závislosti.
Cesta k Luně
Luna představuje naše emoce, city, naše vnitřní naladění, vnímání, ženský princip, matku, vztah k matce. Souvisí s proměnlivostí naší nálady, provází nás naším nitrem, hladí naši duši a otevírá svět imaginace a snění.
Lunární princip souvisí také s tím, jakou vnímavost a péči potřebujeme a dáváme. Znamená potřebu bezpečí a ochrany citů, vnímání a vědomí, proto souvisí i s domovem a mateřstvím. V obecné rovině představuje vztah k ženskému principu a k matce.
Na cestě k Luně se vydáme za citem, sněním a jemnými podněty duše. Budeme pracovat s ženskou stránkou a mateřstvím; jak na rovině přijímání, tak vysílání podnětů.
Dozvíme se, co je pro naši duši důležité, roli budou hrát city a intuice. Možná se poodhalí to, co je skryto v pozadí. Zjistíme, jak jsme s Lunou spojeni. Luna umí poléčit potíže souvisejícími s ženskými tématy a naučí nás snít. Uvidíme i její proměnlivost, protože život je jedna velká proměna, kdo se jí brání, nežije v souladu se sebou a svým plánem.
Cestu za Lunou a její léčivou silou podnikneme, pokud se budeme chtít rozloučit do hloubky citů s něčím, co již nemá svoji platnost nebo naopak pokud budeme chtít se znovu naučit prožívat. V tomto případě bývá lepší využít plnost úplňku. Naopak pro odstranění starých hluboko zasunutých vzorců chování, předsudků a stagnujících emocí, je lépe volit nov.
Cestu k Luně chystáme i tehdy, potřebujeme-li řešit vztah s matkou, s dětmi, trápí-li nás nějaké nedořešené problémy z dětství nebo vyskytl-li se nesoulad v rodině, chybí-li zázemí a ukotvení.
Cesta k Venuši
Venuše ukazuje na naši tvořivost, schopnost se projevit, způsob projevů. V našem podvědomí symbolizuje vnitřní ženu. Je pro nás tedy jakýmsi vodítkem, jaké bychom chtěly být (v horoskopu žen) či jakou očekáváme partnerku (v horoskopech mužů). V hloubi nitra Venuše ukazuje na to, jak a jakým způsobem bychom si přáli mít svět uspořádaný. Indikuje, jakým způsobem budeme svět (tentokrát) ne již vnímat (to přísluší Luně), ale aktivně se na něm podílet. Tedy nejen jaké jsou naše zásady, ale jaká dáváme a respektuje pravidla, s jakými pracujeme podněty a které podněty projevujeme navenek.
Na cestě k Venuši se vydáme za svoji vnitřní ženou. Uvidíme, jak vypadá, co potřebuje a co vyžaduje. Možná se i dozvíme, jak bychom ji měli uctívat, co bychom ji měli poskytovat. Kde a kterak si máme dopřávat, jak máme v životě tvořit. Třeba zjistíme, v čem si máme důvěřovat, kde se můžeme otevřít a kde a jak být silní. Neboť síla nepramení jen z potenciálu tvoření, ale i z jistot, které umíme projevit navenek.
Cestu k Venuše podnikáme proto, abychom se setkali také s ženou-milenkou. Svůdkyní a rozkošnicí, která na jednu stranu musí být spokojená, druhou rukou však dává a poskytuje dary. Toto setkání se tedy týká i hledání vnitřní dynamické harmonie. Vyváženosti jednotlivých složek v nás. Dávání a přijímání. Tvoření a užívání. Shánění a propouštění. Napínání a uvolňování. Na cestě k Venuši se můžeme hodně dozvědět o svých přáních, o tom, jak a zda se plní. O svých zásadách, zda korespondují s cíli, ke kterým směřujeme. Možná uvidíme i to, jak dovedeme milovat a co z toho pochází. Cestu k Venuši doporučujeme podniknout pokud řešíme partnerské vztahy nebo pokud jsme nespokojení a přesně nevíme, z čeho naše nespokojenost pramení. Pokud jsme ztratili kontakt se sebou samými, se svou vnitřní ženou.
Cesta k Marsu
Mars je třetí planetou počítáno od Slunce. Sluneční energie v této vzdálenosti je již nepoměrně slabší a tak se tato planeta nekoupe v přízni Slunce tak jako předchozí Merkur, Venuše a Země... Sama si musí vytvářet svoji energii, aby mohla prosadit to, co je jejím úkolem. Mars se proto synonymem aktivity, akce, přetlaku, boje, jednoznačných řešení. tak jako Venuše je vnitřní ženou, Mars je v našem podvědomí naším vnitřním mužem. Muži se tedy s ním identifikují a snaží se stejným způsobem projevovat a dávat o sobě najevo. V ženských horoskopech a podvědomí je Mars ukazatelem partnera, kterého v životě očekávám, vítám, s jakým bych dovedla a uměla žít. Zvládnout marzickou energii znamená zvládnou svůj potenciál, svoji tvořivou sílu. Koordinovat svoje projevy se situacemi, dávat každé co její jest. Umět jasným a konkrétním činem dát najevo své požadavky a udělat zkrátka to, co je v danou chvíli zapotřebí.
Cestu k Marsu konáme tehdy, nejsme-li si jisti svým projevy, tím, jak působíme na lidi. V situacích, kdy se setkáváme s násilím v jakýchkoli podobách (i kdyby to mělo být vůči nám samotným). K Marsu cestujeme tehdy, když máme partnerské problémy, když si nejsme jisti svojí rolí, nevíme, jak a kde máme být aktivní, kde se podřídit. K Marsu se rovněž můžeme vydat pokud hledáme sílu, sbíráme odvahu a potřebujeme se vyladit na správný výkon. Ať se již jedná o rodinné, pracovní čivztahové záležitosti, můžeme více zjistit, zda se nepodceňujeme, nepřeceňujeme nebo neuhýbáme před úkoly. Či snad zda neděláme něco za někoho kolem nás, zda se zbytečně nezabýváme či nezaobíráme tím, co nám nepřísluší.
Cesta k Merkuru
Merkur je planetou, která je nejblíže Slunci. Vyhřívá se v jeho světle a je vlastně jakýmsi prostředníkem mezi ním a ostatními planetami. Pohyb Merkuru po obloze je nejrychlejší (mimo Lunu samozřejmě). Merkur tak archetypálně symbolizuje myšlení, zprostředkování, pohyb a dění. V konkrétních situacích je ukazatelem na to, jak si dovedeme uspořádat prostor okolo sebe. Tak jako Slunce reprezentuje náš potenciál, Merkur je vyjádřením toho, jak tento potenciál dovedeme převést do skutečnosti. Tedy přemisťujeme, sdělujeme, předáváme, přenášíme, propojujeme. Merkur je v horoskopech ukazatelem vztahu k našemu okolí, pohyblivosti, ale také sourozencům a kamarádům. Merkur ukazuje na to, jak umíme zvládat běžné situace, jak používáme intelekt, jaké máme nadání sociální komunikace.
Na cestu k Merkuru se vydáváme tehdy, když nám nejde komunikace, vnímáme zádrhele ve sdílení svých myšlenek a jejich přijetí u druhých. Když máme trable se sourozenci, kamarády, když nám nejde studium. Merkur a jeho energii bychom měli oslovit v případech potíží ve studiu, při přípravě na důležitou zkoušku, setkání nebo jednání, tehdy, když začínáme vystupovat v nové roli (jak v práci, v rodině). Merkurická cesta je vhodná v případech, kdy potřebujeme intelektem vyřešit nějaký problém nebo zvládnout složité "logistické" životní situace. Hledejme Merkur v případech, kdy přemýšlíme o tom, jak oslovit klienty, jak promluvit ke studentům, jak vyjít s kolegy, jak se přizpůsobit těžkým situacím.
Cesta k Jupiteru
Jupiter
je největší planeta Sluneční soustavy. Slunce je při pohledu z této planety již docela malé a tak je nutno si vytvářet a soustřeďovat vlastní zdroje. Jupiter je i prostředníkem mezi planetami vnitřními, které v astrologii symbolizují naše vlastnosti a způsoby chování, a planetami vnějšími, které reprezentují kosmické, společenské a vesmírné zákony i pravidla. Jupiterský archetyp tak představuje důstojnost, velikost, dostatek, také však schopnost pracovat s energií, zajišťovat aby proudila. Správný vládce a král si nezakládá na svých majetcích, ale na schopnosti je získat, moudře spravovat a rozdělovat potřebným. Jupiterským principem je tedy také maximální otevřenost a vstřícnost k tomu, co přichází a schopnost studovat, učit se, poznávat, vykonávat cesty a diskutovat či vyprávět.
Jupiterská cesta je výpravou za poznáním a dobrodružstvím. Nečekejme na ní strikní rady a přísného učitele. Jupiter naopak vypráví o možnostech, otevírá obzor a dává nám příležitost si vybrat. Cestu podnikáme v okamžicích smutku, dezorientace, obav, pocitů bezvýchodnosti. Také však před zkouškou, důležitou cestou, tehdy, když potřebujeme nabrat sil a odvahu. Jupiter je dobrým rádcem a nevyžaduje mnoho, abychom jej uctili, neměli bychom zapomínat na své já a neměli bychom se uzavírat a zapomínat na podstatu svého božského bytí. Pouť k Jupiteru vede do světla poznání, ke kořenům moudrosti a vědění a k plným stolům. A i tam se sluší přinést malý dárek, aby energie mohla kolovat.
Cesta k Saturnu
Saturn je šestá planeta Sluneční soustavy. Na jeho povrch dopadá již jen málo slunečního světla a tak je i planetární energie Saturnu chladná. Saturn je i významnou hranicí, je poslední planetou, kterou můžeme ze Země vidět pouhým okem, hranicí viditelného světa. Saturnem končí i výčet planet tak jak je znali staří astronomové a astrologové. Pro nás tedy Saturn představuje symbolicky hranici, limitu, oemzení. Současně je Saturn také moudrým učitelem, mistrem, který nás neustále prověřuje. Jeho rady jsou přísně podané, zato však velmi konkrétní. Saturn zajišťuje to, aby energie byly řádně nasměrovány a proudily tam, kam mají. Symbolizuje řád a pořádek, pravidelnost, vytrvalost a vynaložené úsilí. Také pracuje s časem, nechá vyniknout tomu, co je prověřené a na co je spolehnutí. Je vstřícný k připraveným a k těm, kteří vědí co chtějí.
Cestu za Saturnem podnikáme v situacích, kdy si nejsme jisti; jisti sami sebou, tím, co děláme, správností a smyslem našeho konání. Také cestujeme když se potřebujeme vypořádat se strachem, s tíží zodpovědnosti. Saturn nám pomůže nacházet hranice mezi "ještě" a "už ne" v situacích, kdy nedovedeme skončit a nebo naopak dovést věci do konce. Setkání nás dovede posílit ve chvílích, kdy potřebujeme vidět příklad, kdy potřebujeme rozvahu a klid. Saturn může být nápomocný v posílení trpělivosti a ujištění se ve správnost vlastní cesty. Společně s ním můžeme hledat řešení zapeklitých situací, můžeme diskutovat, hledat argumenty, pomůže nám soustředit se na to, co je v danou chvíli třeba dělat. Cesta k Saturnu je putováním k našemu duchovnímu rádci a učiteli, který je odrazem nás samých. Je tak přísný i tak laskavý, jací jsme i my sami k sobě.
Cesta k Uranu
Uran je první z planet, nemůžeme pozorovat ze Země, je sedmá v řadě za Saturnem. Působí tedy skrytě a představuje Je třetí největší a tak její vlastní energie energie je silná, nicméně jí dá hodně práce propracovat se až k Zemi. Proto působí nárazově a má tu moc buď nás odklonit z dráhy a nebo naopak připomenout, kde bychom se měli nacházet. Samo objevení planety koresponduje s dvěma důležitými momenty, Velkou francouzskou revolucí a průmyslovou revolucí. Symbolicky je Uran planetou, která ukazuje na polohu našeho vlastního já; bez všech zkreslení. Vystihuje naše přání a potřeby našeho bytí. Ve svých důsledcích pak hovoří o momentech nejsilnějšího vypětí i největšího uvolnění. Uran přináší změny - a to hned radikální, na podrobnosti se nehledí. Uran je tedy revolucionář a velký plánovač, takže nás dokáže přenést myšlenkově, ale i fyzicky přes mnohá životní úskalí a bažiny nejasností. Co je Uranu vlastní, je jasnost, skoro průzračnost, intelekt, oslnivé nápady a hlavně aktivita koncentrovaná do jedné chvíle.
Uranskou cestu konáme tehdy, když potřebujeme načerpat inspiraci, v situacích, kdy potřebujeme poradit, jak rozřešit a rozetnout váznoucí situaci. A hlevně tehdy, když potřebujeme změnu. K Uranu a uranským principům obecně bychom měli přistupovat uvolněně a s čistými a jasnými úmysly. Ostatně Uran nám též může pomoci s formulací myšlenek a vizí. Pro některé může být Uran bláznem a tak nám také ukazuje, kde se bereme příliš vážně. Na cestě za Uranem využijme jeho léčivou sílu. Dává možnost rychlé změny, zboření překážek a umožňuje vidět naši existenci v novém a jistě lepším světle.
Cesta k Neptunu
Neptun je druhá z velkých planet na okraji Sluneční soustavy. Její působení je podobně jako u předcházejícího Uranu skryté a z pozadí. Ovlivňuje nás spíš přes jemné vnitřní pocity a nebo prostřednictvím prostředí, skupinových nálad. Její energie se k nám dostává z hlubin kosmu v podobě vodního živlu. Ten spojujeme s city, v případě Neptunu je to hluboké kosmické cítění a propojení. Neptun je tedy jistě mystikem ponořeným do hlubi svých myšlenek, které neznají omezení. Neptunský archetyp nás směřuje do hlubin poznání, kde již nestačí vnímat a třídit prostřednictvím rozumu, ale kde je zapotřebí se nadchnout a uvěřit, vnímat intuicí. Planeta Neptun je spojována i s karmou, věčným opakováním v koloběhu. Tady nám Neptun ukazuje, kde se dovedeme ponořit, kde rozpouštíme svoje ego a jak to všechno dopadá na naše praktické fungování v reálném světě. Neptunu je vlastní umění rozpouštět, rozvolňovat, ale také slučovat a mísit. Je planetou alchymistů, chemiků a barmanů :).
Cesta k Neptunu nám může odhalit hlubší význam našeho směřování, ukázat samu podstatu snažení. K výpravu za Neptunem se můžeme vydat ve chvílích smutku, nejasností a pochyb, v čase napětí a přetížení. Návštěva a neptunský princip sám nám dovedou ukázat, jak jsou jednotlivé věci v našem životě propojené, kterak se ovlivňují. Dostaneme návod, jak se uvolnit, plynout s proudem a naučíme se, jak události ovlivňovat aniž bychom na něco tlačili nebo spěchali. Tento princip nevybízí k rezignaci, naopak vede k harmonickému využití všech nabízejících se možností. Na Neptunské cestě můžeme pracovat se všemi závislostmi, opakujícími se nepříjemnostmi. Tady můžeme uvidět princip, vzorec, který je podstatou těchto cyklících se situací. A dotřetice nám Neptun jakožto vyšší oktáva Venuše může zajistit kontakt s kosmickou bezpodmínečnou láskou. Ta je důležitá pro to, abychom se s plným porozuměním pochopili a přijali své dobré i slabé stránky a z venku viděli, jak spolu souvisejí. A porozuměli jim.
Pluto je poslední planeta Sluneční soustavy. Je hranicí mezi reálným, skutečným, běžnými cestami popsatelným a skrytým, neviditelným; potlačovaným a nepopsatelným. Srovnáme-li si planety do řady, na jedné straně bude Slunce jako střed našeho já, našeho bytí. Slunce působí jasně, logicky a jeho energie vyvěrá z našeho uvědomění si sebe sama a reality, kterou vytváříme. Pluto jako jistý protipól působí mocně, zkrytě, jeho energie přichází až z oblasti samých hranic naší bytosti. Při tomto setkání není prostor pro solární utváření se všemi možnostmi, které jsou nám nabízeny. Naopak, prostřednictvím Pluta vidíme to, co je podstatné. A tady se všechno dění redukuje na ano a ne. Pluto v našich horoskopech ukazuje na vše silné, zásadní, na co je třeba dát důraz, vyznačuje také důležité mezníky v našich životech a nebo chování. Důležitá je jeho transformační role - tam kde plutonský princip působí, se vše jeho dotykem mění. Uskutečňuje, stává se opravdovým. To až naše vědomí plutonským procesům a dějům dává nálepky destrukčního chování. Pluto působí tak, abychom mohli vědět, odkud brát odvahu, kde čerpat sílu a abychom se dozvěděli jak můžeme svůj život změnit.
Cestu k Plutu konáme tehdy, když stojíme před důležitými životními rozhodnutími. Vydáme se tam, pokud se nacházíme na křižovatce a potřebujeme se dozvědět, co je důležité a co nikoli, čeho se vzdát, opustit a na co se soustředit. Na cestu se vypravíme i v situacích, kdy čelíme zdánlivě nepřekonatelným potížím, zauzleným životním situacím. Pluto nám dovede ukázat směr, dát východisko a tím i naději. Naději, že vše zvládneme sami a svými silami. Plutonské cesty jsou jednoznačné a navýsost pravdivé, máme tak příležitost dozvědět se hodně o podstatě sebe sama i svých záležitostí. Protože Pluto je spojeno také s naší základní životní energií, můžeme se na cestě k němu naučit, jak s ní pracovat a jak se k ní chovat. A nezapomeňme i na Pluto jako tantrickou planetu, jsou sféry, kde plutonské řešení bude v souladu s našimi vnitřními nastaveními.
Cesta k Chironu
Chiron je z pohledu astronomie planetka, respektive je řazen do skupiny kentaurů. Jeho dráha osciluje mezi drahami Saturnu a Uranu. Chiron je vnímán astrologií jako symbolická spojnice mezi světem poznatelným a poznaným na jedné straně a světem skrytým, který můžeme probádávat a podílet se na jeho situacích jen na základě odrazů a zprostředkování na straně druhé. Chiron představuje prototyp zraněného léčitele, který se na základě porozumění vlastní bolesti dokázal léčit. (Ale nikdy se zcela nevyléčil). Nahlédneme-li do bájí a pověstí, byl Chirón (i ostatní kentauři) učiteli významných hrdinů a bojovníků. Také starší bratři lidí. Symbolicky Chiron představuje archetyp poznávání a učení na konkrétních příkladech. Můžeme ho považovat jako esenci umění prožít a zažité (postupy, fakta a zkušenosti) aplikovat na svůj život. A prostřednictvím sebe pak na ostatní bytosti a jejich analogické situace. Chiron pracuje se spontánním využitím schopností a zkušeností, odtud jeho léčitelský atribut. Prostřednictvím chironské energie si můžeme ověřit, nakolik zvládáme uplatnit to, co jsme se naučili a poznali v praxi.
Cestu za Chironem konáme v situacích, kdy (si) potřebujeme poradit se svými bolestmi a trápeními, životními, partnerskými i profesními handicapy. Se situacemi, kdy máme pocit, že na něco nemáme, kdy si myslíme, že neumíme (vy)řešit základní otázky. Můžeme se Chirona jako moudrého léčitele a životního učitele ptát. Můžeme jej požádat, aby nám ukázal, jak se zachovat. Vést s ním dialog, pokládat konkrétní otázky. Na cestě si můžeme poléčit i staré neduhy, které jak víme, nejsou jen fyzické, ale i psychické povahy. Můžeme se zbavit zlozvyků, změnit styl a přístup, zajistit, abychom neopakovali chyby. Chironská cesta je pokornou výpravou za moudrem každodenního života a vše upřímné a spontánní na ní bude oceněno.
Cesta k Lilith
Lilith neboli Černá Luna je bodem. Bodem na dráze Luny kolem Země. Nejen planety, ale i významné silné body ve vesmíru mohou být ukazateli naší psychiky i našich činů. Podívejme se na ně jako na těžiště, křižovatky a průsečíky. Symbolicky na nás mohou působit nejen hmotná tělesa, kterými jsou planety, ale i místa setkání energií, které představují různé silové body. Tentokrát se tedy dostaneme na návštěvu k Lilith. Ta představuje archetypálně první ženu na světě, partnerku Adama, která posléze byla (protože se nehodila do systému) vypuzena z ráje. A my se jí a vše, co s ní bývá spojeno, snažíme vytlačit ze svého světa vnímání. A přitom Lilith po nás vyžaduje, abychom byli sví. Své záležitosti si řešili podle chuti, cítění a nálad, nepodléhali smutku, obavám, které jsou jen produktem intelektuálního a rozumového přemýšlení, dedukcí a abstrakcí. Lilith do našich životů tak vstupuje zpravidla živelně a účastní se životních situací, jež dovádí nejen na hranu, ale i za ni. Je tedy klíčem k hranici mezi reálným a nereálným, ale kupidivu také existujícím světem.
Cesta za tímto principem a archetypem by nám mohla pomoci při hledání světla v našich temných chvílích. Dostaneme příležitost zjistit, kde se berou v životě nejasnosti, nesrovnalosti, dál a dál se šířící disharmonie. Kde se nacházejí dlouhodobá slabá místa, ale také i talenty v hlubokém vnímání. Pokusíme se na této cestě zjistit, co po nás Lilith opravdu požaduje. Dostane se nám tak možnosti prožitku a uvolnění. Uvolnění ze strachu a pohledu na neharmonické situace jako na součást života.
V principu si Lilith přeje, abychom byli sví a dává nám toto své přání hluboce procítit. Předestírám, že tato cesta může být průlomová co se týče možností poznání sebe sama. Však uvidíte :)
Cesta k Prozerpině
Pr
ozerpina je planetkou, která se s extrémně dlouhou oběžnou dobou vymyká lidskému poznání. Nepoznány tak jsou její úmysly, mechanizmy působení i chování, přání a nálady. Co známe a víme je, že dovede být analytická, zkoumavá, chladně nestranná, praktická a racionální. Aspoň tak astrologie. Psychoastrologie dodá, že Prozerpina odpovídá podle scého archetypu vyššímu kosmickému řádu. Že je vrchním strážcem pořádku a nestranně komu padni, tomu padni spravuje vesmírné zákony. Spíše je jejich stělesněním. Tyto zákony jakožto poznané vyšší pravdy nejsou chladné a netečné vůči nám, malým bytostem jednoho z možných světů vesmíru, ale naopak se vší logikou, které v záchvatu věděckého pojetí světa a času nazýváme selskou, sdělují, co je třeba dělat. Tato logika je zbavená lítosti, ale také problematiky viny a odpuštění. Prozerpina tak jen hlídá, aby to, co se děje se dělo v souladu s vyšším řádem.
Cesta k Prozerpině je tedy cestou za hlubším poznáním řádu, za porozumění tomu, jak celý ten systém funguje. Cestujme tedy a ptejme se, kde je naše místo ve světě, co mohu lidstu i sobě dát, co změnit, abych lépe korespondoval s tady a teď, se svými úkoly. Prozerpiánská cesta je přínosná vždy, když jsou narušeny nebo otřeseny naše jistoty, víra v dobro, když neznáme nebo nechápeme své úkoly. Nečekejme však podrobný popis a plán, prozerpinské pravdy jsou sdělovány z pohledu zhora a na nás je umět je uchopit, rozbalit a použít. A nemusí být u toho vždy jen vážno a strnule, vesmír je jedna nekončící radost a dobrodružství. A to si pamatujme i na této cestě.
Cesta k Seleně
Bílá Luna neboli Selena (řecká bohyně Měsíce) je bod na obloze. Leží v perigeu dráhy Měsíce kolem Země. Současně je však také jedním z aspektů Luny. Ukazuje život z té lepší, příznivější a nadějnější stránky. Je aspektem bezpodmínečného dobra. I s takovými principy je potřeba se umět naučit žít a zacházet. Místo, kde se Selena nachází v našem horoskopu, je bodem naděje a dobrého osudu. Nemusíme se snažit a snadno dosáhneme bez velkého vynaložení energie příznivých výsledků. Což nás v druhé řadě vede a zavazuje. Vede na cestě, na které se budeme umět o své štěstí, radost a "dobrý osud" podělit. Tím, že se naučíme svoje znalosti a schopnosti použít nejen pro sebe, ale i druhé. Zavazuje v tom, že se dělit budeme, že se budeme učit být prospěšní. Ne tak, jak si to sami myslíme a plánujeme, ale tak jak je objektivně možné.
Cestu za Bílou Lunou můžeme konat tehdy, když potřebujeme objevit pro co máme talent, kde by se nám dařilo. Nejen ve vztazích, ale i na životní cestě, práci, studiu, rozvoji. Za Selenou se vydáváme tehdy, když se rozhodujeme a potřebujeme znát dlouhodobý přínos, efekt, smysl. Bílá Luna představuje vždy tu "správnou" cestu, přístupy, metody. Napoví, kde nás čeká štěstí, kde dovedeme být prospěšní. Ukáže, co má smysl dělat a do čeho se nepouštět. Trpělivě vyslechne a napoví. A nebo aspoň naznačí. Je totiž pro nás tím lepším já :)
Dále nás čekají cesty ke Sluneční soustavě...
... a cesty vnitřní
ŘEKA - PRAMEN
Každého jistě někdy zajímal jeho původ, počátky. Všechno to důležité, co jsme opustili ve chvíli, kdy jsme se vydali po proudu řeky svého života poslušni svého srdce dál do světa. Vše, čím jsme tam žili, co nás formovalo a co bylo přítomno na počátku. Osoby, úkoly, události. Od toho času, kdy nás uchopil vír života, putujeme různými krajinami a potkáváme se na cestách s bytostmi, které k nám promlouvají. Už jsme zapomněli na start a někdy i na to, co se na něm podílelo. A přijdou v životě chvíle, kdy se zastavíme a potřebujeme si vzpomenout. Co to bylo to, na co jsem neměl zapomenout? Kdo mi říkal ať si na něj pamatuji? Než hrátky s pamětí a cesty do krajin mládí v tomto reálném světě zkusme navštívit i ten neméně skutečný a pravdivý svět nekaždodenní reality, kam nás zavede šamanský buben. Najdeme řeku svého života a proti jejímu proudu brzu dorazíme k prameni. Ke zdroji. Tam už na nás čekají s podporou i spojenectvím dávno uzavřeným bytím i krví. S radou a dodanou odvahou. Tak na takovou cestu se tentokrát vydáme...
ŘEKA - PROUD
Jistě stojí za to vydat se proti proudu času, proti toku života, proti proudu řeky a dívat se, čím jsme prošli a co nás vytvářelo, formovalo reakce a ve svém důsledku dostalo tam, kde se nyní nacházíme takoví, jací zrovna jsme. Na další meditativní cestě půjdeme podél toku své řeky. Už nebudeme hledat její začátek, pramen, náš zdroj. Zaměříme se na turistiku podél toku, budeme objevovat kraj, kterým řeka teče, budeme překračovat přítoky, navštívíme mnohá a jistě krásná místa, kterými se náš tok ubírá. Možná spatříme prahy, peřeje, překážky, staneme také v místech soutoků, třeba uvidíme i velké ostrovy.
ŘEKA - CESTA PO PROUDU K MOŘI
Řeka našeho života teče korytem z míst, odkud bere svůj začátek. Kam ale plyne dál? Co ji čeká na pouti krajinami dosud neznámými? Kam ústí setká se ještě s nějakou silnou řekou a nebo již vplyne do moř? Ve kterém místě se spojí, jak toto ústí vypadá? Čeká nás bahnitý břeh, blankytné moře nebo rušný přístav? Je-li řeka symbolem našeho života, pak její zakončení a ústí hovoří o našich cílech, představách a očekáváních. Také ale o vizích, budoucnosti a očekáváném naplnění. Cesta podél toku řeky není jen nahlédnutím do okamžiků, které přijdou, na to je budoucnost hodně vrtkavá. Spíš se dozvíme o svých vizích, cílech, plánech, přístupech k životu. A můžeme spatřit, jak se toto propojuje tam v dálce s naší budoucností.